TOP 20 projektů pro rok 2022

Alžběta Zelingrová učí chemii na osmiletém pražském Gymnázium Elišky Krásnohorské, kde je laboratoř pro praktická cvičení z chemie. Ta však má kapacitu pouze pro polovinu třídy a navíc ji žáci navštěvují jen v určitých ročnících. Zařazení méně časově náročných pokusů přímo do výuky, které se účastní všech 30 žáků třídy, je tak nesnadné. Přitom na mnoho pokusů laboratoř není třeba, stačí základní vybavení. Proč výklad o sacharidech nedoplnit badatelskou úlohou na důkaz škrobu a téma vody zase sledováním účinků jaru na povrchové napětí? Sady plastového laboratorního vybavení, které jsou předmětem této žádosti, praktické výuce přímo v hodinách velmi napomohou. Žáci gymnázia během roku vyjíždí na řadu exkurzí včetně týdenního přírodovědného kurzu. Zde je možnost vyzkoušet si laboratorní práci i mimo školu a také pochopit propojení chemie a dalších předmětů. Žáci například zkoumají jednotlivé vodní prvky v okolí a porovnávají zastoupení jednotlivých druhů rostlin a živočichů v závislosti na kvalitě vody – jejím pH a zastoupení různých kationtů a aniontů. Sady plastového laboratorního vybavení budou tedy využity jak v každodenní výuce na gymnáziu, tak i při exkurzích s přírodovědným zaměřením.

Věra Pavlátová učí chemii na Biskupském gymnáziu Bohosudov. Její projekt se věnuje polytechnické a zážitkové výuce, má za cíl spojit poznatky chemie, fyziky a biologie a představit si možnosti využití těchto poznatků v paleontologii. Paleontologií se částečně zabývá výuka na ZŠ, na SŠ ale bývá tato věda celkem opomíjena. Žáci gymnázia se tedy dozví o radiometrickém datování a izotopové analýze (možnost využití vstupu odborníka), dále o vývoji paleontologie, o Beringerově aféře, o zákonu stejných zkamenělin. V místě našeho města bylo ve druhohorách moře, hojně zde žili amonité. Žáci si díky projektu prohlédnou různé druhy amonitů, popíšou stavbu schránky, zařazení živočichů. Dále si pomocí otiskovací hmoty, sádry, vody a barev vytvoří krásné odlitky, zkameněliny. Chemicky popíší tuhnutí sádry. Jelikož jsme sloučená škola gymnázium, základní škola a mateřská škola, využije se tolik oblíbené metody vrstevnického vyučování a žáci gymnázia své nově nabyté poznatky předají dále a na projektovém dnu naučí odlitky amonitů tvořit i své mladší kamarády. Zároveň vznikne metodika a pracovní listy k tématu. Vše bude implementováno do ŠVP školy a využíváno ve výuce i v dalších letech. Získané dovednosti a metodika budou také příkladem dobré praxe sdíleny s dalšími učiteli jiných škol v rámci metodických setkání a konferencí.

Monika Pelikánová učí na Gymnáziu Josefa Jungmanna Litoměřice, kde ve spolupráci s kolegyní Adélou Marschallovou R. realizuje projekt Věda pro děti na GJJ. V rámci projektu se pod Moničiným vedením studenti gymnázia stávají lektory pro děti z okolních MŠ a ZŠ. Jednou měsíčně se společně setkávají a objevují krásy přírodních věd prostřednictvím chemických pokusů, které jsou zaměřeny na popularizaci vědy a badatelskou výuku. Mimo pravidelné setkávání do projektu řadí i Benefiční vědeckou show a Den vědy na GJJ. Každoročně se do projektu zapojí více než 700 dětí. Do grantu se Monika přihlásila z důvodu získání finančních prostředků na doplnění vybavení a zakoupení spotřebního materiálu, který bude během projektu Věda pro děti využíván. Monika má také zkušenost s přípravou budoucích učitelů chemie v rámci úvazku na katedře chemie PřF UJEP, kde působí jako lektor didaktiky chemie. A vzhledem k tomu, že GJJ je fakultní školou PřF UJEP, je zde možnost předání zkušeností práce s žáky / dětmi studentům fakulty.

Pavla Dvořáčková svým studentům na Slovanském gymnáziu v Olomouci přibližuje krásy chemie a biologie. Snaží se o propojení obou předmětů navzájem, i s běžným životem a učí studenty uvažovat v souvislostech napříč předměty. Pavla se rozhodla využít potenciál školní venkovní učebny se záhony bylin, bobulovin a okrasných dřevin. V rámci laboratorních cvičení a chemického kroužku budou studenti v duchu badatelsky orientované výuky zkoumat nejen pěstované rostliny – extrahovat účinné látky, stanovovat obsah a vlastnosti rostlinných alkaloidů, silic, vitaminů, esterů a dalších biologicky aktivních látek, ale i zkoumat vlastnosti a složení půdy. Práce v laboratoři a experimentování studenty velice baví, ale pro provedení některých výše zmíněných pokusů není školní laboratoř dostatečně vybavena. Finanční podpora z tohoto grantu by vedla nejen ke zkvalitnění výuky, ale především k vyšší motivaci žáků k bádání a praktické činnosti.

Iveta Žabová učí chemii a biologii na osmiletém Gymnáziu Opatov na Praze 11. Velmi fandí badatelské metodě výuce chemie. Uvědomuje si, že právě experimenty a praktická činnost žáků významně přispívají k pochopení učiva a zvýšení jeho atraktivity. Chtěla by studenty seznámit s galvanickým pokovováním netradičně – použít galvanoplastiku k pokovení listů či plodů. Biologický materiál tak získá nesmrtelnost v Cu hávu. Výrobky jsou nejen krásné – mohou sloužit jako šperky, ale dají se využít i v biologické sbírce, např. demonstrace druhů listů apod. Získané prostředky by chtěla použít na nákup zařízení a chemikálií pro 2 laboratorní místa. Metodu naučí studenty chemického semináře. V galvanoplastice vidí Iveta Žabová krásné propojení chemie s biologií, ale i s výtvarnou výchovou. Hotový výrobek zvěční detaily přírodniny a přinese radost z vlastní tvorby.

Klára Švejdová učí chemii a biologii na Doctrina – Podještědském gymnáziu. Snaží se dlouhodobě propojovat tyto dva obory zkoumání přírody ve vyučovacích hodinách. Ze zkušenosti ví, jak je pro studenty obtížné pochopení fotosyntézy právě na základě chemických procesů. Připravila proto jednodenní dílnu na toto téma, kde spolupracují studenti kvinty a oktávy (resp. prvního a čtvrtého ročníku). Studenti během programu nejprve pozorují chloroplasty mikroskopem, následně extrahují chlorofyl a provádí také chromatografii dalších barviv. Následně se formou tvořivé dramatiky seznamují s procesy probíhajícími na membránách chloroplastů a v závěru samostatně presentují připravené miniprojekty na témata jako jsou Účinnost fotosyntézy, Fosilní zdroje – energetické konzervy, Není všechno jeden chlorofyl apod. Součástí dílny je také skládání modelů molekul látek účastnících se fotosyntézy, a to zatím jen pomocí špejlí a modelíny. Využití stavebnic modelů by výrazně pomohlo lepší prostorové představivosti a tím snadnějšímu uchopení celé problematiky. Ráda by tak studentům poskytla možnost si celý proces “osahat” vlastníma rukama a pomoci jim tak v pochopení tohoto zásadního děje na Zemi.

Abigail Svobodová je mladá nadšená učitelka Gymnázia Lipník nad Bečvou. V laboratořích dbá na rozvíjení schopností všech žáků, nejen těch, které baví chemie. Zdůrazňuje rozvoj různorodých schopností (spolupráce, komunikace, zpracování dat, prezentace). Ráda by dala možnost svým žákům seznámit se s některými přístroji a tím se přiblížit reálné práci v laboratoři. Práce s nimi umožňuje propojit chemii a digitální technologie, například při zpracování dat a prezentaci výsledků. Dnešní práce v laboratořích je plná přístrojů, tomu bohužel neodpovídá situace ve školních laboratořích. Získáním pH metrů a UV lampy by se žáci mohli přiblížit dnešním standardům. Použití pH metrů by žákům přiblížilo práci v reálné praxi, doplnilo prvotní seznámení s pH, poté by žáci zjišťovali pH v průběhu neutralizace a následně by zaznamenávali hodnoty při acidobazických titracích. Později by je použili při zjišťování, na čem závisí síla organických kyselin. Data získaná v průběhu neutralizace by žáci zpracovali na počítačích a poté je krátce prezentovali. Koupě pouze dvou pH metrů je dostatečná k tomu, aby se žáci zvládli prostřídat. To umožňuje poměrně velká hodinová dotace (dvouhodinové cvičení jednou za 2 týdny po 2 ročníky), malé skupiny (6-8) a vybavenost tablety a počítači. UV lampa by žákům umožnila lépe pozorovat listová barviva po chromatografii.

Jan Taraba učí chemii na Biskupském gymnáziu Brno. Se svými studenty SŠ realizuje mimo teorie i laboratorní výuku a z dosavadní zkušenosti (16 let praxe) se ukazuje, že pokud umožníme studentům získat základy v oblasti sklofoukačské práce, tak si nejen umí vytvořit jednoduché aparatury, ale v konečném důsledku se naučí i šetrné práci laboratorním sklem a méně “rozbíjí” vybavení. Navíc v post-Covidové době se ukazuje, že studenty příliš nezajímá video nebo simulace na PC, raději si chtějí prakticky pokus vyzkoušet. Pro studenty je připravena sada úloh práce se sklem (kapilára, baňka, pravoúhlý ohyb, kvasná zátka atd.), které ale vyžadují kvalitní kahany na zemní plyn s regulací a dále pak také sklářské polotovary. Studenti naší školy si v minulosti tento typ úloh velmi oblíbili a ze zpětné vazby od absolventů víme, že jim tyto znalosti a dovednosti velmi pomohly v následném studiu na VŠ přírodovědného typu, proto by bylo dobré tento typ úloh rozšířit a inovovat. Studenti uvádí i to, že zjistili, že sklo je výborný materiál pro “modelování” a tvorbu a to jim dává výraznou výhodu na trhu práce. Bohužel v dnešní finanční situaci ve školství je nákup nového vybavení vždy problematický a udělení grantu by výrazně pomohlo. Navíc v dnešní stavu energetické krize a souvisejících nákladů na plyn je nutné pořizovat úsporné, ale při tom výkonné lab. vybavení – kahany s regulací.

Daniela Hasníková učí chemii na Gymnáziu a SOŠ Mikulov. Škola se nachází na v sousedství CHKO Pálava a žáci jsou z regionu CHKO a kolem této CHKO. V rámci výzkumu Sledování kvality povrchových a podzemních vod na Mikulovsku se zabýváme sledováním kvality vod. Žáci si v rámci Praktické chemie přinesou vzorky vody z potoků, rybníků, či ze studny a porovnáváme, jak se v průběhu roku kvalita vody mění, srovnáváme i s výsledky dřívějších rozborů. Osvědčily se nám testovací proužky pro semikvantitativní stanovení Quantofix, které však v nynější době došly a finanční možnosti školy jsou omezené. Proto žádáme o příspěvek na zakoupení tohoto materiálu. Máme rovněž sondu Vernier pro zjišťování obsahu rozpuštěného kyslíku, ale tato je finančně náročnější a její kvalita zůstává jen 2 – 3 roky, proto upřednostňujeme pro zjišťování obsahu látek testovací proužky Quantofix. Je s nimi snadná práce a jsou spolehlivé.

Veronika Fialová učí chemii na Gymnáziu Ladislava Jaroše v Holešově. Chemii učí už šestým rokem a čím déle ji učí, tím více si uvědomuje důležitost demonstračních pokusů, a ještě více význam samostatného žákovského experimentování. Potřebovala by získat vybavení pro elektrochemické pokusy tak, aby nejen mohla učivo demonstrovat, ale především aby všichni žáci mohli na vlastní kůži vyzkoušet metody, které vynesly Jaroslavu Heyrovskému Nobelovu cenu za chemii. Žáci pak snáze pochopí jednotlivé elektrochemické děje (elektrolýza, galvanický článek nebo galvanické pokovování) a uvědomí si jejich význam pro praktické využití v každodenním životě. Co třeba vidět elektrolýzu ve velké kyvetě na vlastní oči? Cítit vůni vznikajícího chlóru (možná i vidět žlutozelenou barvu)? Pomocí fenolftaleinu dokázat zásadité prostředí? Změřit si a vyzkoušet, který galvanický článek je schopen nabít mobilní telefon? Pomědit si vlastní klíček od zámku školní skříňky? Naučit se, jak si vyrobit vlastní víčko pro elektrolýzu na 3D tiskárně? Tohle všechno a ještě víc s finanční podporou grantu bude moci Veronika Fialová připravit pro své žáky k tomu, aby jim přiblížila tajemství a krásu chemie, která se skrývá v každém všednodenním kousku našich životů.

Lukáš Šimaňok je učitelem chemie na ZŠ Poláčkova v Praze 4, chce aby se studenti učili chemii formou zážitku a aby chápali k čemu jim získané znalosti jsou. Pro téma elektrochemie by rád, aby si žáci zopakovali trpělivou práci pana Beketova, přišli na vzájemné vztahy mezi použitými kovy a získaným napětím, vytvořili různé typy baterií dle vlastních návrhů a následně zjišťovali, jak může takto vytvořený elektrický proud působit na různé chemické látky a měnit vlastnosti roztoků, ve kterých probíhá rozklad elektrickým proudem, jako je změna pH. Zároveň je chce nechat si vyzkoušet různé způsoby ochrany materiálů před korozí formou galvanického pokovení a zkusit si vyrobit kov z jeho roztoku pomocí jiných kovů. Zkrátka výuku elektrochemie se vším všudy.

Alice Hudečková v současné době učí na Základní škole logopedické v Brně, kde se vzdělávají žáci s narušenou komunikační schopností. Právě u těchto žáků je důležité zapojení praktických cvičení a badatelské výuky, tak aby si žáci mohli získané vědomosti upevnit. Jelikož v současné chvíli škola nedisponuje vhodnými pomůckami do výuky chemie, chtěla by v rámci grantu Bezva chemie požádat o základní vybavení pro žáky, aby si mohli probírané učivo zkoušet prakticky a tím si ho osvojit. Zároveň by se tím zatraktivnila výuka chemie na škole a opravdu by začalo platit, že je chemie bezva a pro každého. Její žáci jsou vděční za každé praktické cvičení a možnost si věci tzv. osahat. V rámci grantu by chtěla s žáky vytvořit žákovské sady se základním laboratorním vybavením, které by doplnila o metodiku k jednotlivým praktickým cvičením.

Martina Nováková ze základní školy v Klášterci nad Ohří učí přírodní vědy už 20 let a 5 let vede Badatelský klub. Spolupracuje s domovem seniorů a DDM v Klášterci nad Ohří. Její žáci z vyšších ročníků připravují projektové dny plné pokusů pro žáky 1.stupně a přípravné třídy. Motivuje tak děti k zájmu o přírodní vědy a s ním spojené bádání s ohledem na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. V současné době svůj kabinet fyziky a chemie upravila na mini laboratoř pro děti a chtěla by je motivovat vybavením každého ze šesti pracovních stolků, které se zde nyní nachází. Součástí by měly být i přenosné miniboxy, které lze vzít i do přírody, sada měřidel a mobilní mikroskop.

Alena Šáfrová vyučuje chemii a fyziku na víceletém Podještědském gymnáziu v Liberci.
Snaží se o propojení poznatků přírodních věd a daný fyzikální či chemický jev zasadit do běžného života, tím mají studenti šanci ho v praxi využít a probíranou látku si tak lépe osvojit. Dlouhodobě vede studenty k účasti v různých soutěžích a podporuje je v samostatných projektech. V letošním roce vzniká projekt Vybrané pokusy z elektrochemie – Elektrolýza, jehož výstupem by měla být brožura s návody k pokusům a s vysvětlením fyzikálně – chemických dějů a tvorba autorských videí (mj. do soutěže Vím proč). Ve vybavení školní laboratoře jim pro experimentální činnosti ve výuce a pro samostatnou práci studentů chybí některé pomůcky, proto paní Šáfrová žádá o finanční podporu na dovybavení chemické laboratoře o pomůcky potřebné k pokusům s elektrolýzou, aby měli studenti více možností realizovat vlastní badatelské aktivity a projekty, a tím mohla přispívat k rozvoji jejich schopností a i nadále je motivovat ke studiu chemie.

Marie Zichová učí chemii na základní škole Přibyslav a vede přírodovědný kroužek pro děti od první do deváté třídy. Hodiny chemie zpestřuje badatelsky orientovaným vyučováním, se členy přírodovědného kroužku zkoumá přírodu prostřednictvím zajímavých experimentů. Ráda učí venku a chtěla by vybavit školu lehce přenosnými sadami laboratorních pomůcek, které budou nerozbitné a bezpečné pro práci v okolí školy a na školní zahradě. Sady chce s dětmi využít ke zkoumání přírodních indikátorů, kyselosti a zásaditosti přírodních látek, vlastností sněhu, vody a půdy. Zájem dětí o chemii podporuje vytvářením příležitostí pro pochopení jejího významu v každodenním životě člověka.

Petr Curko učí na základní škole v Horažďovicích a do širšího povědomí veřejnosti se dostal díky svým vzdělávacím videím na platformě Youtube, která zveřejňoval v průběhu distanční výuky. Pan učitel ve svých hodinách využívá hlavně zážitkové metody, na nichž by chtěl stavět i tento školní rok. Jeho záměrem na nejbližší období je výuka chemie s využitím detektivních příběhů. V detektivní výbavě školy ale stále chybí refraktometry, které by nám pomáhaly analyzovat přesné složení roztoků. Kromě řešení kriminalistických záhad nám ale refraktometry také poslouží k lepšímu pochopení chemických výpočtů, jež pro mnoho žáků bývají pověstným strašákem. Když se ale výpočty spojí s praktickou přípravou roztoků, které si žáci budou moci ihned zanalyzovat, obavy budou určitě rázem tytam. Refraktometry v neposlední řadě žákům také odhalí důležitost chemické analýzy v mnoha lidských oborech.

Patrik Pospíšil působí jako učitel chemie na brněnské základní škole Filipka. Ta byla otevřena teprve nedávno (v září 2019) a z tohoto důvodu musí své finance směřovat do mnoha oblastí zároveň. Patrik Pospíšil by rád přispěl ke zlepšení kvality výuky nejen po teoretické, ale také po praktické stránce. Naneštěstí je tato snaha limitovaná z důvodu nedostatku ochranných pomůcek a některých dalších položek ze základního laboratorního vybavení. To platí jak v případě běžné výuky chemie, tak pro přírodovědný kroužek, jehož výuka na škole také probíhá. Zakoupení základních pomůcek do laboratoře by proto umožnilo větší zapojení žáků v praktické části výuky chemie i přírodovědného kroužku.

Lucie Pospíšilová učí chemii na základní škole ve Vidnavě, okres Jeseník. ZŠ vzdělává děti z příhraniční oblasti s velmi špatnou dostupností a pracovními příležitostmi, z tohoto důvodu spousta žáků nemá pracovní návyky a potřebu se učit. Lucie Pospíšilová se snaží zatraktivnit tento předmět a přiblížit ho žákům z praktického hlediska, a tak je připravit pro život jako takový. Nabízí jim různá praktická cvičení, ve kterých mohou žáci spolupracovat, pomáhat si navzájem s řešením problémů a získávat tak částečně pracovní návyky. Žáci se musí na cvičení připravit, následně jej uskutečnit a vypracovat protokol. Lucie Pospíšilová jim ukazuje, že chemie je zábavná a praktická, a proto věří, že je důležité mít kvalitní laboratorní vybavení dostupné pro každého žáka, aby žáci mohli pracovat samostatně nebo ve dvojicích. Pro praktickou část postrádá nejen laboratorní sklo, ale také váhy, na kterých by děti odvažovaly potřebná množství nebo získaný produkt.

Lenka Urbancová vyučuje chemii a přírodopis na základní škole v Orlové. Věří, že zavedením nových didaktických přístupů a inovativních metod ve výuce chemie dojde nejen k jejímu zatraktivnění, ale i k podpoře pozitivního postoje a nadšení žáků k přírodním vědám. Díky realizaci badatelsky orientované výuky budou žáci aktivně zapojeni do vzdělávacího procesu formou pozorování, měření, experimentování, zpracování a interpretaci dat a vyhledávání souvislosti mezi nimi. Pro uskutečnění jejích plánů jí ale chybí laboratorní pomůcky, přístroje a chemikálie. Ráda by se svými žáky pracovala na projektu „Adsorpce barviv“ a „Bezbarvé soli kyseliny dusičné“, který by pomohl žákům proniknout do těžkého tématu soli. Dává si za cíl, aby žáci stávající znalosti vnímali v souvislostech pomocí praktické výuky. Grant by sloužil k modernizaci stávajícího vybavení a laboratoře.

Renata Zemková vyučuje žáky chemii na základní škole L. Kuby v Českých Budějovicích. Kromě běžné výuky vede již několik let volitelný předmět chemicko-biologická praktika, která jsou v devátém ročníku zaměřena přímo na chemii. Ráda s dětmi zkouší ověřené, ale i nové věci. Proto by chtěla častěji provádět pokusy i se všemi žáky v denní výuce. Tím by dokázala výrazně podpořit zájem o chemii. Je přesvědčená, že i žák, který nebude studovat chemii, si pak dokáže lépe poradit s některými běžnými situacemi a především použít poznatky získané praktickou chemií v dalším životě. Sady chemikálií, které by díky tomuto grantu připravila, by byly variabilní a mohly by se používat i na zajímavé a krátké žákovské pokusy během denní výuky, která by se tímto stala výrazně působivější, atraktivnější a efektivnější. Současně by do každé sady připravila také očíslované a zalaminované karty s ověřenými pokusy. Pravidelně spolupracuje i s kolegyněmi z prvního stupně, s nimiž v rámci výuky připravuje poznávací hodiny pro žáky druhých a třetích tříd na různá témata z oblasti fyziky a chemie vody, barviv, vzduchu, potravin a ostatních běžných látek užívaných v domácnosti. I zde by jí tyto sady usnadnily, zjednodušily a urychlily přípravu takových hodin.