TOP 25 projektů pro rok 2024

David Bogdanovič učí chemii a biologii na Gymnáziu Dašická v Pardubicích. Praktická výuka žáků, propojení teorie s praxí, podporování bádání a poznávání a přenášení nakažlivé radosti z chemie jsou jeho hlavními profesními cíli. Trápí jej však současný stav laboratoře chemie, kdy se z ní pomalu ale jistě vytrácí základní element, živel a neodmyslitelná součást laborování – oheň. Grant by vyučující využil na nákup nových kahanů, které by nahradily chybějící, zrezlé, ucpané a pro samostatnou práci žáků dnes nevyhovující laboratorní kahany. V plánu má žáky naučit práci se sklem (ohýbání skleněných trubic a vytahování kapilár pro navazující laboratorní úlohy – jímání plynů, vlastnosti látek), metody oddělování složek směsí (destilace s vodní parou, destilace), stanovování teploty tání látek v olejových bodotávcích, jednoduché syntézy využívající zahřívání, kvalitativní analýza – plamenové zkoušky a další. Učitel je plně odhodlán, že s úlohami využívající laboratorními kahany žákům otevře další možnosti pro jejich bádání, poznávání a laborování a bude také moct realizovat na škole chybějící chemický kroužek, kterým by si mohl získat a nadchnout další žáky a předmět chemie jim tak ještě více zatraktivnit. Jeho tajným přáním, zároveň třešničkou na dortu, je pořízení přenosného kahanu s plynovou kartuší pro demonstrační pokusy přímo v učebnách, před zraky žáků, svých partnerů na cestě k poznání.

Stáňa Borejová učí chemii na horské vesnické základní škole (Základní škola a mateřská škola Hora Svaté Kateřiny) a zároveň již pátým rokem vede klub mladých badatelů od 3. třídy. Výuku chemie zaměřuje badatelsky a snaží se každé téma doprovodit experimentem, žáci tak získávají k chemii vztah a pravidelně se zúčastňují vyhlašovaných soutěží. Zájmový kroužek Klub badatelů zaměřuje hlavně na menší děti, které rády experimentují a přibližuje jim chemii z pohledu každodenního života a také her a zábavy. Ráda by žákům i dále ukazovala chemii barevnou a zábavnou, ale i užitečnou, proto potřebuje doplnit chemikálie a drobné vybavení “laboratoře”.

Jana Buchtová učí chemii, fyziku a přírodopis na ZŠ Dolní Bojanovice. Od tohoto roku ve všech ročnících druhého stupně probíhá volitelný předmět Přírodovědné praktikum. Zájem je natolik velký, že v šestém ročníku dokonce předmět funguje v obou celých třídách. Pro rozdělení žáků do menších skupin a rozšíření nabídky pokusů potřebuje paní učitelka nové laboratorní sklo. Osmáci a deváťáci budou v rámci praktika připravovat na Den Země také laboratorní úkoly pro žáky prvního stupně. Některé dny si jednoduché pokusy vyzkouší i děti z družiny, aby se i u těch nejmenších začal rozvíjet zájem o přírodní vědy.

Pavlína Fléglová učí chemii na ZŠ Schulzovy sady Dvůr Králové nad Labem. Kromě výuky chemie v 8. a 9. ročníku se věnuje i žákům na prvním stupni ZŠ a také dětem v mateřských školách. Děti za ní chodí do učebny chemie a ona s nimi realizuje jednoduché chemické experimenty. Velmi atraktivní jsou například pokusy s výluhem z červeného zelí, který děti přidávají k běžným látkám vyskytujícím se v domácnosti, což je například mýdlo, prací prášek, jedlá soda, ocet a další. S dětmi realizuje i mnoho jiných zajímavých pokusů jako jsou třeba tančící rozinky nebo využívá zmačkanou PET lahev, do které dá ocet a jedlou sodu. Zmačkaná PET lahev se narovná a zároveň vyrobeným oxidem uhličitým uhasí hořící svíčky. Děti tak vidí reálné využití chemie. Jednoduchými chemickými pokusy tedy usiluje o motivaci již předškolních dětí a dětí prvního stupně ZŠ na výuku chemie, ale hlavně se snaží jim vysvětlit, jak je chemie pro život důležitá. Na podporu této činnosti, aby každé dítě mohlo experimentovat samostatně, žádá o příspěvek na laboratorní pomůcky.

Petra Hahnová, učitelka chemie na základní škole ve Frýdku-Místku, nejenže žákům předává základní znalosti z chemie, ale také se jim snaží díky svému vzdělání v oboru potravinářské chemie ukázat, jak se chemie uplatňuje v běžném životě. Praktické příklady z oblastí, jako je vaření nebo kosmetika, dělají chemii přístupnější a atraktivnější. Nyní by chtěla studentům přiblížit další využití chemie v běžném životě prostřednictvím projektového dne s názvem „Jeden den detektivem“. Žáci se stanou „chemickými detektivy“ a budou se podílet na řešení fiktivního zločinu, při němž budou analyzovat důkazy podobně, jako to dělají skuteční kriminalisté. Projekt má za cíl nejen rozvíjet praktické chemické dovednosti žáků, ale především podnítit jejich zájem o vědu. Díky těmto zážitkovým aktivitám si děti lépe uvědomí, že chemie není jen teorií, ale oborem, který má reálné a napínavé využití v každodenním životě. Mezi klíčové aktivity by Petra ráda zařadila analýzu a snímání otisků prstů z různých povrchů a vyhodnocování stop krve (s použitím zvířecí krve) pomocí UV světla a luminolu, což je technika známá z mnoha detektivních filmů či seriálů. Z tohoto důvodu by ráda do školy pořídila speciální pomůcky k zajištění jednotlivých metod kriminalistické analýzy jako je luminol, materiál pro snímání otisků prstů a především UV lampy, které by mohly být následně využity i při dalších chemických pokusech.

Hana Halodová učí na naší základní škole v Ludgeřovicích chemii již řadu let. Uvědomuje si, že učit tento předmět pouze teoreticky je rozhodně nezáživné a nedostačující. Proto se vydala cestou badatelsky orientované výuky, kdy žáci v hodinách hodně experimentují. Nadšení žáků pro tento styl výuky je zřejmý a sama paní učitelka vidí, že učivo takto lépe chápou. Smysl pro objevování začala již před třemi lety podporovat i u žáků na 1. stupni. Pro ně má připraveny badatelské úkoly spojené s přírodovědnými pokusy. Využívá naši školní zahradu pro badatelství a tím krásně skloubila přírodopis s chemií. Daří se jí podporovat přirozenou dětskou zvídavost, lásku k přírodě a zároveň si žáky připravuje do svých hodin chemie na vyšším stupni. Kdo ví, zda mezi nimi není i budoucí laureát Nobelovy ceny za chemii! Tento způsob výuky je však spojen s nákupem potřebného vybavení (od plastových tácků, kelímků, lžiček, environmentálních pomůcek, UV lampy, misek, …), a to je důvod, proč žádá o tento grant.

Jana Jedličková učí chemii na Základní škole Ostrava – Zábřeh. Učitelské povolání vnímá jako poslání a stejně tak přistupuje k výuce chemie. Používá aktivní metody, které žáky přímo vtáhnou do výuky. Běžně probíhají hodiny badatelskou metodou. Praktické problémy jsou postaveny před žáky, kteří hledají způsob řešení. Tento způsob výuky žáky nesmírně baví a také okolní školy a školky mají o tento způsob zájem a často ji poptávají jako lektorku do svých hodin. Chemii také ráda vyučuje prostřednictvím projektových dní ve škole i mimo školu, kde se může pustit i do časově náročnějších pokusů. V odpoledních hodinách již léta vede badatelský kroužek pod názvem Mladý badatel, zaměřen pro žáky 1. až 9. třídy. Zde bych zmínila oblíbené badatelské víkendy a také účast dětí na soutěžích. Kroužek také navštěvují děti, kteří se připravují na střední chemické školy a chemie je provází celý život a je pro ně vášní, stejně jako pro ni. Popularizaci chemie se aktivně věnuje i pro mateřské školky a žáky I. stupně, zde zatím vše financuje z vlastních zdrojů. Jejím cílem je pořádání badatelských výletů, táborů a příměstských táborů.

Naděžda Kopecká učí na ZŠ Dolní Loučky nejen chemii, ale i informatiku. Proto jí přišlo jako zajímavé a vhodné zařadit do chemie práci s měřicími přístroji, které si žáci sami sestaví, aby mohli provádět požadovaná měření. Protože žáci v informatice pracují s programovatelným mikropočítačem BBC Micro:bit, bylo logické najít taková rozšíření, která budou mít využití právě v chemii. Paní učitelka si vybrala senzory na měření pH, měření koncentrace O2 a CO2 ve vzduchu. Tyto pomůcky využije při probírání učiva o kyselinách a zásadách nebo při demonstraci neutralizace, kdy měřením doplní práci s acidobazickými indikátory. Žáci se naučí na konkrétních příkladech jak nastavovat vybrané parametry měření, jak sbírat a zpracovávat data, a tato práce jim pomůže implementovat znalosti z jednoho předmětu (Inf) do jiné oblasti. Senzory pro zjišťování koncentrace CO2 a O2 najdou své využití při zjišťování kvality vzduchu ve třídách nebo při výkladu fotosyntézy. Žáci si mohou badatelským způsobem ověřit to, co znají z přírodopisu. Nové vybavení umožní žákům spolupracovat na chemických experimentech v rámci týmové výuky, což rozvíjí nejen digitální kompetence, ale také schopnost komunikace a spolupráce. Projekt jistě povede k zavádění kreativnějších a efektivnějších metod výuky, jak si žádá současná modernizace a digitalizace vzdělávání. Navíc žáci získají základy pro budoucí práci s moderními technologiemi, což je klíčové pro jejich budoucí kariérní rozvoj.

Pavla Koštanská učí na Reálném gymnáziu a základní škole Oto Wichterleho v Prostějově. Je zde jak velmi vytížená učebna chemie, tak i chemická laboratoř, která má ale jen kapacitu 16 míst, tak se musí na laboratorní práce třída půlit. Pavla Koštanská by ráda do běžných hodin chemie na základní škole a v primě a sekundě šestiletého gymnázia daleko častěji zařazovala jednoduché badatelské pokusy, které provádějí všichni žáci najednou, například pozorování vlastností různých látek, rozpustnost látek, barevné srážecí reakce, vytěsňovací reakce, stanovování kyselosti či zásaditosti roztoků užitím různých indikátorů. Žáci seřadí kovy dle reaktivity s kyselinou chlorovodíkovou či si vyzkouší elektrolýzu v Petriho misce. K tomu potřebuje Pavla Koštanská vybavení, které si předem nachystá na plastové tácy a ty v průběhu hodiny rozdělí v učebně. Na tácech si připraví Petriho misky s chemikáliemi, plastové pipetky, bralenky s roztoky, malé kádinky, stojany se zkumavkami a podobně. Cílem Pavly Koštanské je, aby se žáci do hodin chemie těšili, neměli žádné obavy, získali lepší manuální zručnost a zájem o poznávání.

Barbara Olšarová učí na malé základní bilingvní škole (GALILEO SCHOOL – bilingvní mateřská škola a základní škola, s. r. o.) chemii, přírodopis a zeměpis. Gamifikací a tvorbou vlastních edukativních her se snaží motivovat žáky k zábavnějšímu učení. Pod jejím dohledem a za pomocí odborné literatury si dokonce její žáci sami tvoří vlastní hry, které jim pomáhají probíranou látku rychleji pochopit, naučit či procvičit. Samotní žáci si pak rádi navzájem hry testují a vylepšují. Aby byly hry kvalitně zpracované, musí se žáci prvně naučit pracovat se zdroji informací, třídit je a vyhodnocovat. Často při hrách nebo při jejich tvorbě musí žáci bádat a zkoumat, fotit experimenty či vyrábět různé herní komponenty. Žáci se tvorbou a hraním her baví i učí zároveň. Barbara Olšarová věří, že se takto alespoň přiblíží Komenského představě o škole hrou. Ve škole jí navíc chybí vzorkovnice kovů a slitin, a vzorky základních chemických látek, díky kterým by její žáci mohli získat názornější představu o jednotlivých prvcích.

Petra Řezáčová, učitelka fyziky a chemie na základní škole v Aši, plánuje inovativní projekt zaměřený na výrobu tělových přípravků, jako jsou mýdla a krémy. Cílem projektu je přiblížit žákům chemii prostřednictvím praktické a zábavné aktivity, která jim umožní spojit teoretické znalosti s reálnými zkušenostmi. Výrobu mýdel a krémů by chtěla zařazovat do výuky chemie jednak v 8. ročníku, aby si žáci na praktickém příkladu uvědomili, jaký je význam chemie, ale i v 9. ročníku, kde se žáci seznámí i s chemickými procesy. Petra Řezáčová by ráda díky grantu „Bezva chemie“ pořídila potřebné vybavení (vařič, nerezové hrnce, ruční šlehač) a suroviny, aby mohli žáci sami vyrábět produkty, které si pak odnesou domů. V předvánočním období by se mohla vyrábět mýdla s vánoční tématikou, která by byla nabízena na školním “Vánočním bazárku”. Výtěžek z prodeje by byl věnován na charitativní účely, čímž by se podpořila nejen kreativita a praktické dovednosti žáků, ale i jejich sociální cítění.

Jitka Soukupová učí chemii jako součást STEM semináře v tercii a kvartě na Gymnáziu ve Stříbře. Seminář vede z velké části badatelskou formou. Z tohoto grantu by ráda pořídila pomůcky na sestavení pěti setů žákovských „Luminiscenčních experimentálních a badatelských boxů“. Při práci s badatelskými boxy se žáci seznámí s chemickými a fyzikálními principy luminiscence, samostatně zrealizují ve skupinách dle návodů desítku experimentů na téma luminiscence. Každý experiment je propojen s informacemi o využití luminiscence dané látky v praxi a ke každému experimentu je také pro žáky připravena dvojice nebo trojice badatelských aktivit. „Luminiscenční a experimentální badatelské boxy“ budou využívány opakovaně, 3/4 pomůcek a materiálů v boxu je trvalých, 1/4 látek je třeba pro opakované použití doplňovat. Koncovým výstupem celoroční práce s experimentálními a badatelskými luminiscenčními boxy bude prezentace práce s boxem pro pedagogy v regionu. Jednotlivé experimenty a badatelské aktivity jim představí přímo žáci STEM semináře tercie a kvarty.

Hana Stichenwirthová učí chemii, fyziku a matematiku na ZŠ v Bělčicích na Strakonicku. Vede děti k tomu, aby si dokázaly znalosti z těchto předmětů navzájem propojovat. Snaží se vyvrátit mýtus, že malá vesnická škola je automaticky nekvalitní škola. Její žáci pravidelně reprezentují školu ve Fyzikální a Chemické olympiádě, často s výbornými výsledky. Při hodinách se svými žáky ráda experimentuje. Při fyzice např. vyrábí s dětmi jednoduché pomůcky nebo hračky. To děti velice baví. Proto by ráda zařadila podobné aktivity také do hodin chemie. Pro 8. třídu by to byla práce se sklem. Děti by si vyrobily skleněnou tyčinku, vytáhly kapiláru pro chromatografii a ohnuly trubičku do aparatury pro vývoj plynu. Pro práci se sklem by paní učitelka ráda zakoupila přenosné laboratorní Bunsenovy kahany. Ty by využila v chemii také při destilaci, žíhání nebo důkazu kationtů a ve fyzice např. při určování teploty tání a teploty varu látek. Ráda by také svým žákům zábavnou formou přiblížila kapitolu chemických výpočtů. K tomu by sloužila sada laboratorních prací s příběhem: Modrý lektvar kouzelnice Vitrioly – hmotnostní zlomek, Mol chemický – molární hmotnost, Jak babička ředila ocet – koncentrace roztoků, Popletený lékárník – výpočet z chemické rovnice. K jejich realizaci ale potřebuje přesné váhy. Ty by opět využila také ve fyzice např. při určování hmotnosti, hustoty látek nebo při ověřování kalorimetrické rovnice.

Eliška Suchardová učí chemii a s ní spojená laboratorní praktika v Lomnici nad Popelkou. Chtěla by uspořádat projektový den na téma science pro žáky 1. stupně a zprostředkovat tak krásy chemie i menším badatelům. Žáci 8. a 9. ročníků by si připravili pro mladší žáky stanoviště s experimenty a stali by se tak aktivními průvodci říší chemie. Pro tento koncept Elišce chybí ochranné pomůcky a chemikálie. Zároveň by ráda rozšířila sklad pomůcek a chemikálií a často používané roztoky připravila do praktických bralenek. Ušetřila by tak sobě čas s přípravou a následnou likvidací laboratorních prací, který by poté mohla věnovat k vymýšlení nových nápadů a inovací do hodin chemie. Eliška věří, že si žáci odnesou nejvíce právě zkoušením a pokusováním v chemické laboratoři. A také, že i na malém městě může být žákům k dispozici velká laboratoř.

Martin Dojiva učí chemii a fyziku na Gymnázium T. G. Masaryka Zastávka. Rád by třikrát do roka společně se studenty seminářů z chemie připravil a realizoval bloky zábavné chemie pro studenty nižších ročníků. Na škole je vidět postupný odklon studentů od přírodních věd a tomu by chtěl čelit. V rámci přípravy by vytvořil několik her s tématikou chemie a připravil sady zajímavých experimentů. Do přípravy a realizace by rád zapojil studenty seminářů z chemie. V rámci realizace má záměr také využít badatelsky orientovanou výuku. K realizaci mu chybí spotřební materiál (kancelářský, chemické nádobí a chemikálie). Dále naráží na nedostatečné vybavení školy, i studentů, k získávání, záznamu a zpracování dat.

Markéta Dýbová učí chemii a biologii na Gymnáziu Altis v Praze. Věří, že všechna témata by měla být v co nejvyšší míře podpořena žákovskými pokusy. Pro některá témata obecné chemie by uvítala kalorimetry a možnosti sledování pH. Kalorimetr přináší do výuky chemie praktický způsob, jak studentům přiblížit složité energetické přeměny. Vedle abstraktních výpočtů mohou studenti reálně pozorovat a měřit celkovou tepelnou bilanci během různých procesů rozpouštění, ředění či neutralizace. Teplotu mohou žáci sledovat v průběhu reakce klasickými teploměry a pomocí pH metrů mohou sledovat, jak se mění kyselost a zásaditost daných roztoků po proběhnutí chemické reakce.Žáci tedy vidí okamžitý efekt a získávají konkrétní data pro následnou analýzu. Taková experimentální práce je přínosná nejen pro lepší pochopení termodynamiky a chemických reakcí, ale také pro rozvoj laboratorních dovedností, které studenty motivují k dalšímu zkoumání vědeckých principů. Sledování energetických změn navíc nemusí být uzavřeno pouze v učebně chemie. V rámci mezipředmětových vztahů ho bohatě využijí nejen fyzikáři pro stanovení měrné tepelné kapacity, ale také učitelé biologie, kde kalorimetry umožní podrobnější zkoumání například procesu fermentace. Tento přístup snad povede ke zdůraznění vztahů a principů mezi přírodovědnými předměty v očích našich studentů. V rámci volitelných seminářů (z Ch/F/Bi) by byl prostor i pro zkoumání dalších procesů, které navrhnou sami studenti (nasměrované a otevřené bádání).

Martina Fialková učí chemii a biologii na Gymnáziu ve Vlašimi, kde také zastává roli koordinátorky environmentální výchovy a vede chemický kroužek. Již sedmým rokem tráví páteční odpoledne se studenty v laboratoři. Jejím dlouhodobým cílem je inspirovat k zájmu o chemii a přírodní vědy a ukázat, že se jich není třeba bát. Využívání badatelských metod a experimentů ve výuce ji naplňuje a má radost, že její kroužek tvoří skvělá parta dětí, které jsou pracovité, vzájemně si pomáhají a vytvářejí tvůrčí atmosféru. V kroužku panuje dobrá nálada a není nic divného na tom, že chemie může někoho bavit. Některé pokusy přenesla ven na školní zahradu, což děti nadchlo. Proto se letos rozhodla realizovat projekt s názvem “Laboratoř v přírodě, příroda v laboratoři.” Chce s dětmi na školní zahradě trávit více času, a ještě více propojit chemii s jinými přírodními vědami. Ráda by laboratoř vybavila pomůckami, které jim umožní zkoumat přírodu jinak než dosud. Věří, že modernizace a rozšíření laboratorního vybavení poskytne dětem nové způsoby, jak porozumět přírodním zákonitostem a přispěje ke zvýšení jejich zájmu o chemii a přírodní vědy.

Hana Francová vyučuje biologii a chemii na Gymnáziu v Roudnici nad Labem. Ráda propojuje teoretické znalosti s praktickými dovednostmi v laboratoři chemie a s reálným životem mimo školní prostředí. Chtěla by navázat na projekt „Voda živá” organizace Arnika z roku 2016, který se věnoval organismům a pH vody v potoce Čepel, který Roudnicí protéká. S novým vybavením by žáci druhého ročníku prováděli terénní odběry a kvalitativní analýzu vody z potoka a žáci třetího ročníku by na jejich výsledky navázali s analýzou kvantitativní. V rámci kvalitativní analýzy by žáci dokazovali přítomnost dusitanů, dusičnanů, chloridů, sulfanu, iontů železa, vápníku a hořčíku. Při kvantitativním výzkumu by potom stanovovali množství zvoleného iontu přítomného ve vodě. Konečné výsledky a získané dovednosti by starší ročníky předávaly mladším formou vzájemného učení s využitím vzdělávacích videí nebo posterů, které by samy vypracovaly. Do projektu by Hana Francová zapojila přibližně 150 žáků gymnázia.

Dorota Konvalinková učí chemii na gymnáziu Kladno a zároveň vede i přírodovědný kroužek, který je zaměřený především na chemii, ale propojuje ji i s biologií a fyzikou, a to ve spolupráci s ostatními vyučujícími. Kroužku se účastní žáci z nižšího i z vyššího gymnázia a je pro ně zdarma. Na kroužku řeší různé badatelské úlohy a současně mají možnost seznámit se s řadou zábavných pokusů. Žáci své nadšení z chemie předávají svým spolužákům, vrstevníkům, rodičům i široké kladenské veřejnosti. Aktivně se účastnili akce Zažij Kladno jinak pořádané Městskou knihovnou Kladno, kde uspořádali bublifukový workshop, či tradičního školního Halloweenu, kde pravidelně připravují vystoupení plné efektních chemických pokusů. Členové kroužku se často účastní i chemické olympiády a mají v ní výborné výsledky. Tento rok by vyučující spolu s žáky ráda vyzkoušela jednoduchou organickou syntézu; ve škole jsou sice k dispozici magnetické míchačky, ale potřebuje další pomůcky a chemikálie. Kupříkladu je potřeba silikonový olej na zahřívání reakcí, horkovzdušná pistole a UV světlo na vizualizaci TLC, nebo ethylacetát na extrakce atd. Dále by vyučující spolu s žáky ráda rozšířila portfolio experimentů – rádi by si prohlíželi různé látky pod UV, zabývali by se fluorescencí, či by vyrobili vlastní chemický semafor. Zakoupené pomůcky i chemikálie by se zároveň použily i pro zpestření běžné výuky při laboratorních cvičeních, pro chemické semináře i pro žáky, kteří zpracovávají seminární práci z chemie.

Kateřina Kuchyňková učí předmět Chemie a ekologie na SŠ se zaměřením na IT. Ráda by studenty vtáhla do reálného světa chemických látek prostřednictvím jednoduchých pokusů. Chce, aby se studenti pustili klávesnic a mobilů a vyzkoušeli si základní pracovní postupy. Nemá k dispozici ani laboratoř ani potřebné vybavení. Hledala inspiraci na internetu a přihlásila se také do Chemického centra VŠCHT Praha v Brně na akci zařazenou do celonárodního projektu “3U” – Učitelé učí učitele, kde získala cenné rady a tipy. Je inspirována a motivována, ale naráží na nedostatek finančních prostředků na nákup pomůcek. Ráda by se studenty vytvořila tajný inkoust, ověřila množství vitamínu C v různém ovoci, zhodnotila kvalitu čaje i okyselení srážek nebo čistotu vody v blízké řece Svratce. Kateřina chce vytvořit laboratorní sady, které by obsahovaly ochranné pomůcky a jednoduché laboratorní vybavení a které by nebyly tak finančně nákladné jako komerčně prodávané sady. Za prostředky z dotace by zakoupila také filtrační papíry, univerzální indikátorové papírky, digitální pH metr, teploměr a měřič vodivosti. Zakoupené vybavení by Kateřina a její kolegové využili v předmětech Chemie a ekologie a Základy přírodních věd.

Eva Machová učí chemii na gymnáziu v Domažlicích a ráda by propojila chemii nejen s biologií, ale i s výtvarnou výchovou a tím zatraktivnila chemii i pro žáky, kteří nejsou přírodovědně zaměřeni. K tomu by chtěla využít kyanotypii. Chystá se spolupracovat s učiteli biologie, výtvarné výchovy a členy fotografického kroužku a vytvořit tak sadu obrazů a textilních výrobků, jejichž výstavu pro širokou veřejnost by zorganizovala v kulturním centru Pivovar v Domažlicích. Kyanotypií by chtěla též přilákat žáky základních škol ke studiu na gymnáziu během různých projektů pro ZŠ.

Adéla Marschallová Rumlerová vede úspěšný projekt “Věda na GJJ” na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích. Tento komplexní program, zahájený v roce 2018, se zaměřuje na popularizaci vědy a podporu badatelské výuky. Projekt se skládá z šesti vzájemně propojených aktivit: “Věda pro děti na GJJ”, kde studenti gymnázia vedou vědecké experimenty pro děti z okolních mateřských a základních škol; “Mobilní laboratoř”, která přináší vědu přímo do tříd okolních škol; “Centrum kolegiální podpory” pro sdílení znalostí a materiálů mezi pedagogy; “Badatelský klub” pro pravidelné odpolední vědecké aktivity přímo pro studenty; “Den vědy”, kdy gymnázium otevírá své dveře veřejnosti s interaktivními vědeckými stanovišti. Zvláštní pozornost si zaslouží “Benefiční vědecké show”, pořádané několikrát ročně, kdy studenti předvádějí fascinující experimenty pro školy a veřejnost a dobrovolné vstupné je věnováno na podporu potřebných. Projekt každoročně zapojuje přes 100 studentů a 10 pedagogů gymnázia, 80 učitelů z okolních škol a osloví více než 1000 dětí a žáků, čímž významně přispívá k rozvoji vědecké gramotnosti v regionu a podporuje myšlenku společenské odpovědnosti. Adéla se uchází o grant s cílem rozšířit vybavení a zajistit spotřební materiál, což umožní další rozvoj a udržitelnost tohoto úspěšného vzdělávacího a charitativního programu.

Eva Sůvová učí chemii jako součást přírodovědného semináře na Gymnáziu a Obchodní akademii ve Stříbře. V semináři se zaměřuje nejen na vzájemné propojení chemie, fyziky a biologie, ale klade také důraz na propojení s praxí. Snaží se výuku realizovat zábavnou a atraktivní formou s využitím moderních pomůcek metodou hands-on. Z tohoto grantu by ráda pořídila pomůcky pro projekt „Od žabích stehýnek po solární články“. V rámci tohoto projektu si žáci prakticky osvojí princip galvanického článku, vyzkouší si proces galvanického pokovování a leptání na kovových předmětech běžné potřeby (čajové lžičky, klíče, atp.) a na pokovovaných předmětech si měřením ověří platnost Faradayových zákonů. V dalších aktivitách využijí žáci metodu elektrolýzy pro tvorbu vlastních obrázků či abstraktních barevných obrazců. Následně budou žáci pomocí elektrolýzy, palivového a solárního článku posuzovat a srovnávat výhody a nevýhody vodíkové a solární energie. V závěru tohoto projektu představí žáci výstupy projektu spolužákům z humanitního semináře formou výstavy, kde budou prezentovány pokovované a vyleptané předměty, obrázky realizované pomocí elektrolýzy a postery na téma energie budoucnosti.

Pavel Teplý vede již více než 10 let na Gymnáziu Botičská badatelský kroužek zaměřený především na vlastní práci studentů. Nápady na pokusy a jejich variace si obvykle studenti nosí sami nebo je vymýšlí společně přímo na kroužku. Cíle kroužku definuje Pavel Teplý jako rozvíjení laboratorní zručnosti žáků, jejich badatelského přístupu k řešení problémů a potažmo i jejich vědomostí nejen z oblasti chemie. Učitel se snaží, aby si práci v kroužku studenti plánovali sami a on sám funguje prakticky jako facilitátor, poradce, pomocník a průvodce cestou, kterou si sami vybrali. Vše probíhá samozřejmě s neustálým důrazem na bezpečnost práce. Letos se spolu se studenty rozhodl více prozkoumat téma (chemi)luminiscence. Zároveň nechce jít úplně přímou cestou, ale nasyntetizovat si divanilyl oxalát (DVO, jakožto zelenější variantu DNPO či TCPO) a porovnat jeho vlastnosti s komerčními produkty typu svítící tyčinky. Po úspěšné syntéze bude následovat zkoumání podmínek ovlivňujících dobu a intenzitu svícení. Grant by mu pomohl hlavně v zakoupení dražších chemikálií (oxalylchlorid, triacetin…) a čistého nádobí k syntéze.

Lukáš Wilhelm učí chemii na Masarykově gymnáziu v Plzni a společně se svými kolegy žádá o finanční podporu na pořízení laboratorního vybavení a chemikálií pro projekt zaměřený na chemickou analýzu půdy a vody v kontextu environmentální výchovy a mezipředmětových vztahů s biologií. Snaží se usilovat o zlepšení kvality výuky v oblasti přírodních věd prostřednictvím praktických žákovských experimentů prováděných v rámci běžné laboratorní výuky nebo i volitelných seminářů. Rozbory půdy a vody z různých míst Plzeňského kraje nabízí praktický pohled na kvalitu životního prostředí, ve kterém žáci žijí, což je klíčové pro pochopení dnešních ekologických problémů, znečištění vodních zdrojů, překyselení půd nebo eutrofizace. Zjištěná data jsou pak využitelná i v dalších přírodovědných předmětech a jsou nepochybně důležitá i pro rozvoj občanské kompetence žáků a schopnosti hledat či nabízet řešení i v tak komplexní záležitosti jako je stopa člověka v životním prostředí a klimatická změna. S pomocí laboratorního vybavení, jako jsou byrety, váhy, laboratorní sklo a chemikálie potřebné k analýzám, by studenti měli možnost provádět testy na obsah živin a kyslíku v půdě a vodě, určovat jejich pH či kvalitu. Tyto aktivity nejen že by mohly zvýšit zájem o přírodovědné předměty, ale zároveň učí mladou generaci zodpovědnosti k ochraně životního prostředí.