Manžele Hanu a Dalimila Dvořákovi svedla dohromady chemie, a to doslova. Jako začínající vědci se potkali v laboratoři. Dnes se Dalimil Dvořák věnuje tomuto oboru v Ústavu organické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a jeho žena pracuje v centrálních laboratořích VŠCHT. Z vědeckých výsledků mají i značný zisk, Hana Dvořáková totiž spolupracovala s profesorem Antonínem Holým, z jehož laboratoře vzešla řada účinných antivirotik. Peníze si ale nenechávají pro sebe. “K tomu, aby byl člověk šťastný, moc peněz nepotřebuje,” vysvětlila v rozhovoru Dvořáková, proč se rozhodli podporovat mladé vědce. Dosud jejich nadace platila výjezdy postdoktorandů do zahraničí, nyní začíná s podporou mladých vědců, aby si v Česku mohli vytvořit svůj tým.
Dvořáková pracovala v Holého laboratoři deset let. “Byl sice svérázný, ale bylo to hodně motivující prostředí,” vzpomíná na tu dobu vědkyně. Zpočátku měla menší příjmy jen z léků proti herpes virům, až po roce 2000 jí začaly chodit větší částky z licenčních poplatků za lék Viread. Peníze, které díky této spolupráci s Holým získala, chtěla vrátit zpět do vědy. “Nebylo úplně jednoduché se rozhodnout, kam je směrovat. Oblastí, kde by byla potřeba pomoci, je mnoho, a člověk nemůže spasit svět,” říká. Před pěti lety založili s manželem Nadaci Experientia, která platí roční zahraniční stáže chemikům, kteří již získali doktorát. Zatím nadace podpořila každý rok dva mladé vědce.
“Je to velmi úzce cílené na oblast organické, bioorganické a medicinální chemie. To jsou právě ty, kterými se zabýval pan profesor Holý,” uvádí Dvořáková. Mezi stipendisty patří například Vojtěch Kapras, který se věnuje příčinám zániku synapsí v mozku, či Václav Havel vyvíjející nová analgetika na léčbu chronické bolesti. Z těchto i dalších stipendistů mají manželé Dvořákovi radost, téměř všichni zůstávají po stáži věrni vědě. Některým jejich vedoucí v zahraničí pobyt prodloužil.
Životní náplň
“První fáze, kdy vyjede ven, není ještě to nejtěžší v kariéře mladého vědce. Těžší je, co dělat dál,” popisuje Dvořák, o čem s manželkou již od loňska uvažovali. Rozhodli se nakonec svou podporu výrazně rozšířit. Vypsali soutěž o tříleté financování start-upového vědeckého projektu s podporou dva miliony korun ročně. “Pro přihlášky je uzávěrka v září, podpora by začala od 1. ledna 2019,” uvádí Dvořáková. Spolu s manželem doufají, že se o peníze bude hlásit co nejvíce kvalitních uchazečů, aby bylo z čeho vybírat.
Podporovat vědu chápou Dvořákovi jako přirozenou věc. Kromě toho dávají peníze z podílu z Holého patentů i na další aktivity. “Necítila bych se dobře, kdybych to nedělala. Ani bych neuměla utrácet,” říká vědkyně. První chvíle, kdy se manželé rozhodli věnovat velkou část peněz pro dobrý účel, nastaly při povodních 2002. Tehdy dali milion korun Člověku v tísni. Od té doby podporují i další činnost této neziskové společnosti. “Shodli jsme se, že chceme podporovat takovou oblast, která zůstává stranou zájmu, a to vzdělání dětí v sociálně vyloučených lokalitách,” popisuje Dvořáková.
S manželem se občas jezdí dívat, jak práce s těmito dětmi vypadá. “Na letním táboře vidíte děti, které jsou poprvé v lese, to je pro nás něco nepředstavitelného,” říká její muž. Oba se shodují v tom, že tato zkušenost jim otevřela nové obzory. “Přemýšlela jsem i o tom, že bych se stala jedním z dobrovolníků a chodila učit malé děti. Jsou úžasné a mě by to strašně bavilo,” říká Dvořáková. Manželé podporují také Nadaci Via, která přispívá na komunitní projekty.
